Od osobního jména Krajník – čelední Krajnici, dnešní Krejnice.

Prvním záznamem o existenci osady je falsum darovací listiny knížete Břetislava I. z roku 1045, kdy ves daruje v rámci nezamyslického újezda klášteru Benediktýnů v Břevnově. Falsum je dle dohadů ze 13.století. Název vsi je v dokladech: 1336 Cranicz, 1399 Kranowicz, Kranicz, 1406 Kranicze, 1418 Kragnicz. Někdy dochází k záměně s osadou Kejnice.

K „nezamyslickému újezdu“ patřily v sousedství Zvokotoky (Zvotoky), Skodra (Škůdra).

Roku 1264 směnil Zdeslav z Kasejovic erbu oslí hlavy – dvořan krále Přemysla Otakara II. s břevnovských klášterem svoji ves Třebovice za Krejnice a Krejnice a tím se obě obce dostaly pod vládu jeho potomků rytířů z Frymburka a daly jméno některým jeho dalším chudnoucím potomkům. Bratr Zdeslavův Zdeněk se psal ze Střely. Když peněz potřebný Jan Lucemburský 19.8.1331 zastavil Vilému z Landštejna vsi od nezamyslického kláštera, nebyly mezi zastavenými jmenovány Krejnice, ale v sousedství Domorazy. Zásahem Viléma ze Strakonic byly roku 1359 osadníci ze vsí nezamyslického újezda osvobozeni od poplatků ke krajskému hradu Prachni a nepodléhali k tomuto hradu ani právem hrdelním. Poplatky i hrdelní právo byly převedeny na břevnovský klášter.

V Krejnicích, kde došlo chudnutím rytířů z Frymburka k rozprodej jednotlivých poddaných, měl roku 1336 majetek pán Vilém ze Strakonic.

Tehdy jeho poddaní platili a byli souzeni břevnovskými mnichy.

O dějích osady ve 13. a 14. století svědčí pergameny zachované v archivu strakonických Johanitů.

Památky:
- kaple sv. Martina postavená na návsi v polovině 19. století

 

 

Historie obce

OBEC Krejnice